|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
|
| |
|
| |
|
|
Václav Majer: politik v letech 1945-1948
Brož, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobou Václava Majera (22. 1. 1904 Pochvalov - 25. 1. 1972 College Park, Maryland, USA) a jeho politickou činností, zejména v období třetí republiky. Václav Majer byl sociálnědemokratickým politikem a je vnímán jako hlavní představitel pravicového křídla uvnitř své strany. Tato charakteristika v daném kontextu znamenala, že byl ostražitý vůči komunistům a stavěl se skepticky k úzké spolupráci sociální demokracie s KSČ. Protože kořeny mnohých politických událostí třetí republiky sahají do období druhé světové války, práce sleduje Majerův život již od doby druhé republiky. Nejprve se věnuje okolnostem Majerova odchodu do emigrace začátkem roku 1940. Potom text informuje o jeho činnosti v rámci politických struktur československého exilu ve Velké Británii. Ve třetí, nejobsáhlejší kapitole se práce zabývá Majerovou činností ve třetí republice. Rozebírá jednotlivé kauzy tehdejší politické scény. Všímá si těch kauz, v nichž sehrál Majer důležitou roli. Jedná se zejména o otázky znárodnění, československé účasti na Marshallově plánu, brněnského sjezdu sociální demokracie a únorových událostí roku 1948. Práce končí Majerovým odchodem do exilu po Únoru.
|
|
|
Od masové strany ke straně catch-all? ČSDSD ve 30. a 40. letech 20. st.
Pravda, Petr ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Diplomová práce se věnuje Československé sociální demokracii ve 30. a 40. letech 20. století. Jejím cílem je zjistit, zda se sociální demokracie ve třetí republice neposunula směrem od masové strany ke catch-all party. Pokouší se také určit, jestli k tomuto posunu došlo v souladu s teorií Otty Kirchheimera. Práce má čtyři kapitoly. První je teoreticky orientovaná. Rozebírá se v ní, jak a proč dochází k proměně masové strany ve stranu catch-all typu. Je tam též zmíněno, ve kterých oblastech se tato změna projevila a jak se projevila. Druhá se věnuje tomu, zda lze sociální demokracii v první republice označit v typologii politických stran za masovou stranu. Dochází k tomu, že jí lze označit za masovou stranu. Třetí rozebírá, zda se sociální demokracie ve třetí republice posunula směrem od masové strany ke catch-all party. Výsledkem je zjištění, že k tomuto posunu došlo. Závěrečná kapitola se věnuje tomu, zda se sociální demokracie ve třetí republice posunula směrem ke catch-all party v souladu s teorií Otty Kirchheimera. Kapitola ukazuje, že posun proběhl v souladu s touto teorií.
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Československá sociální demokracie před volbami v roce 1946 očima Rudého práva a Svobodných novin
Chaloupská, Markéta ; Vošahlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Téma diplomové práce je Československá sociální demokracie před volbami v roce 1946 očima Rudého práva a Svobodných novin. Text si klade za cíl přiblížit problematiku odrazu Československé sociální demokracie (ČSD) před volbami v roce 1946 v dobovém tisku - Svobodných novinách a Rudém právu. Volby do Ústavodárného shromáždění dne 26. května v roce 1946 se totiž na dlouhou dobu staly posledními demokratickými volbami. Komunisté v nich získali 40,17 % hlasů a poprvé v historii Československé republiky se dostali do vlády. O tomto odrazu tohoto tématu v dobovém tisku dosud chybí ucelená literatura. Úkolem diplomové práce je stručně analyzovat situaci v poválečném Československu a postavení sociální demokracie. V analytické části pak budu charakterizovat studovaná periodika a zkoumat materiál. Na základě kvantitativní obsahové analýzy se budu snažit odpovědět na výzkumné otázky a poté potvrdit či vyvrátit hypotézu.
|
|
| |
|
|
Boj o sociální demokracii ve druhé polovině roku 1947
Brož, Jan ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Československou sociální demokracií ve druhé polovině roku 1947, především z hlediska jejích vztahů s Komunistickou stranou Československa a Československou stranou národně socialistickou. Text upozorňuje na poměry mezi stranami ve zkoumaném časovém úseku a zmiňuje proměnu mezistranických vztahů, k níž v tomto období došlo. V práci se referuje o názorových proudech uvnitř sociální demokracie, které se nejvíce střetávaly v přístupu k otázce spolupráce s komunisty. Nejednotnost strany je ukázána na dvou událostech, jež byly v tomto období z hlediska sociálnědemokratického poměru ke komunistům nejdůležitější a nejzřetelněji se zde projevilo vnitrostranické pnutí. Těmito událostmi bylo zářijové jednání o milionářské dávce a listopadový sjezd sociálnědemokratické strany v Brně. Dále se text zabývá pohledem KSČ na vývoj uvnitř sociální demokracie a rozebírá jednotlivé aspekty taktiky, kterou komunisté směrem k sociální demokracii používali. Upozorňuje na kroky, jež komunisté podnikali s cílem ovlivňovat dění uvnitř sociální demokracie ke svému prospěchu. Stejně tak tato bakalářská práce referuje o postoji národních socialistů k sociální demokracii, jejich úvahách o možnostech spolupráce a konkrétních krocích, podnikaných s cílem tyto myšlenky realizovat.
|
host ::
RSS.